Živelná pohroma na Vítkovsku r. 1932

V srpnu roku 1932 bylo vítkovsko, včetně Nových Těchanovic a Zálužného, postiženo velmi silnou bouřkou, doprovázenou neobvykle intenzivním a ničivým krupobitím. Zemědělcům v širokém okolí byly způsobeny takové škody, že se odstraněním jejich následků zabýval dokonce i parlament Československé republiky. Jak dokládá níže publikovaný dokument, skupina senátorů, v čele se senátorem Franzem Scholzem, předložila dne 4.8.0932, při 6. zasedání senátu návrh, v němž žádala vládu, aby ihned zařídila, aby: "postižení zemědělci v pohromou zasažených obcích, byli ušetřeni vymáhání daní" a aby jim byly i nadále "poskytnuty vydatné daňové slevy a daňové úlevy" a také, aby vláda "postiženým přispěla k pomoci v naturaliích a v peněžních podporách, které se nemají vraceti, jakož i úrokovými příspěvky ke zúrokování sjednaných zápůjček a poskytnutím nezúročitelných zápůjček."

V dalším uvádíme senátní tisk č. 762 Senátu Národního shromáždení Republiky Československé. Předložen byl v originále v německém jazyce (obě komory našeho tehdejšího parlamentu, v období první republiky, běžně jednaly také v jazycích menšin, včetně německé). Na tomto místě publikujeme jeho autorizovaný překlad.

Co stojí za povšimnutí a co je na tomto dokumentu nejpozoruhodnější, je podle našeho názoru rychlost, s níž senátoři na uvedenou živelnou pohromu reagovali. Jak z textu návrhu vyplývá, krupobití oblast postihlo dne 2. srpna a již o dva dny později, 4. srpna, byla vláda senátory interpelována.

Jak nakonec tato intervence dopadla, zda byla vyslyšena a nakolik bylo postiženým poskytnuta pomoc, však známo není, V kronikách postižených obcí o tom zmínky nejsou.